Miroslav Žamboch

Už nějaký ten měsíc lavíruji s kolenem. Bez zjevné přičiny opuchlo a jeho funkčnost byla tak na sedmdesáti procentech požadované. A k tomu pořádně bolelo. Šetřím ho, šetřím ho, pomalu se zlepšuje, pomalu se zlepšuje, i dřepy už mohu dělat. Vyzkouším s pouhou osou  na ramenou, jde to, počkám týden a dva, stále opatrně dřepuji, jen aby se všechno hezky prohřálo, zvyklo si. Přidám jen malý kotouček na osu  a najendou ... křach. Jsem tam, kde jsem byl. A lepší už to nebude ... : - (  no jo no : - )