Miroslav Žamboch

V souvislosti s FCB jsem si uvědomil, že jsem sem přestal psát. : - ( Budu to muset nějak promyslet, ale přijde mi škoda tyhle stránky úplně odstřihnout, protože jsou hezké a  je tu spousta zajímavostí a věcí, které už jinde nemám. Každopádně, teď vyšívám na JFK, vlastně na XH, pracovní název je velmi originální: Válka světů.:) 

Mělo to být stručné, úderné a rychlé. Místo toho mám dvě stě padesát stran a stále nejsem u konce. A stále to košatí. Rozhodl jsem se pro následující postup: Napíšu všechno, co si myslím, že je třeba, a pak to nemilosrdně ořežu. Třeba se vrátím k té jednoduché lince, co jsem měl původně v plánu. A nebo také ne : - ) život není peříčko, ale pořádné péro, že ano. Ve vakuu peříčko i péro (listové od náklaďáku se zvýšeným množstvím Si) padají úplně stejně rychle!

Jaro, léto, čas osvěžit kolistické dovednosti. Přestože jsem si nechal přes zimu kolo seřídit profesionály, ve středu to cvrká, až mě to ... píp. Sám jsem si střed naposledy vyčistil lépe sám, i když mi to trvalo sakra dlouho. Také jsem uvažoval o tom, že vyměním svou starou dobrou vidlici Manitou. Ne že by nefungovala, ale písty jsou už přece jen poskvrněné rzí a mám strach, že až přijde na větší pružení, začne téct. Jenomže, jenomže - nenašel jsem žádnou vidlici pro V - brzdy, která by mi vyhovovala! Vlastně jich je zatraceně málo, všechno je jen pro disk brzdy.

Pokoj lidem lidem dobré vůle.

Včera jsem musel po setměni otestovat čelovku, co jsem si ji nadělil na vánoce. Parádní, byl jsem z ní tak uneš/sen, že jsem se zapomněl zadýchávat a bylo z toho mých nejrychlejších pět kilometrů za celý rok. Na druhou stranu, je to stále hodně pomalých pět kilometrů :) 

Vím, že pro spoustu lidí je chlad a mráz opruz. Auta kloužou, skla namrzají, brýle se mlží atd ... Ale na mě to působí pozitivně. Večer, i když jsem utahaný a lenochod je proti mě vrchol pilnosti, mě mrazivé teploty dokážou vytáhnout ven, do tmy. Člověk běží, nese si sebou úzký kužel světla, pára z dechu se mu válí před očima, až oslepuje. A  pod nohama praskají krystalky ledu. : - ) Je v tom něco magického.

Příchází období roku, kdy se na skle aut ráno objevuje námraza. Třeba dnes. Fakt se mi to nechtělo škrábat. Tak jsem si vzal raději motorku - problém vyřešen. Jen fyzická schránka po deset km sdělila mozku, že je vážně idiot a měl by se nad sebou zamyslet ...

Přes víkend jsem prošel korektorské připomínky k Zakuti v oceli a doufám, že už definitivně se rukopisu zbavil. Teď už se jen těším na obrázek a celkovou obálku. Stejně tak jsem se zbavil i rukopisu prvního dílu JFK a města mrtvých. Nebo vlastně JFK a město mrtvých. Ten už by měl být někde v tiskárně. Původně jsem si přál přidat na obálku JFK nějaké logo, například siluetu pokrouceného boha, která by symbolizovala, že je to první díl minisérie JFK a temní bohové, ale zůstalo jen u přání, nic jsem proto neudělal. Škoda.

Konečně jsem našel na jednom z počítačů jeden z prohlížečů, kde mám zapamatováno heslo k tomuto účtu. Hesla mě ničí ..., je jich tolik, že se v nich ztrácím. Tento týden byl pracovně náročný, žádný sport, tedy kromě krátkého výletku ve volnou středu. Huff. Dočetl jsem posledního Kormaka. Ani nevím jak se jmenuje, prostě devítka. Pro stárnoucího zabíječe démonů a všeho poskvrněného šerem, mám prostě slabost :). Ani Charlie Parker v Time of Torment nebyl špatný, i když jako figura na šachovnici začíná být trochu neosobní, ale doporučuji, atmosféru to má stále :)

Včera se mi do ničeho nechtělo ... Prozkoumal jsem osadu na břehu Red river, odkryl mělký hrob, ale neučinil z nálezu žádné závěry. Místo toho jsme surfoval a hledal, jak rychle postupuje rozklad lidského těla. Zajímavé ... A pak jsem už přepnul do jiné aplikace a rozstřílel pár tanků. Nebo bych měl napsat, byl párkrát rozstřílen na šrot? Tak půl na půl :)