Miroslav Žamboch

Včera po Grimmovi, asi jediný seriál, který pravidelně sleduji, jsem se rozhoupal ke psaní a přidal pár stránek, pár = 2. Na konci jsem zjistil, že to je prakticky celé dialog. Chandlerovský dialog. Budu si to muset dnes znovu projít, zda jsem nebyl až příliš unavený.

Ráno bylo chladnějí, než se napohled zdálo, motorka chytla okamžitě (jako vždy, pokud nenechám přes noc puštěné vyhřívání rukojetí) a cesta do práce byla naprosto parádní. Z letní raní krajiny dýchá mír a klid, který člověkem tak nějak prosákne - pokud samozřejmě neotoči rukojetí plynu o poznání víc a nespěchá na schůzku se svým stvořitelem, potažmo s extrémním zpomalením a silami lámajícími kosti a trhajícím vnitřnosti. Ale to se tentokrát nestalo.