Po prázdninách
Tak, prázdniny i dovolená jsou definitivně v tahu. Přiznám že jsem byl víc postižen koncem prázdnin, než dovolené. Asi protože prázdniny pro mě stále symbolizují léto. Dny se krátí a noci prodlužují, cítím to každé ráno. I když bylo léto horké, nějak se pořád na sychravo a šero necítím. A dříve jsem to měl rád. Divné. V létě jsem si udělal radost, jen tak jsem si střihl kratší Baklyovku s pracovním názvem Inkognito. Bakly a cestování inkognito spolu moc dohromady nejdou. Ale nakonci se mu podařilo zařídit, aby o jeho příjezdu nikdo nevěděl. Takže vlastně zvládá
i tohle. K tomu jsem sfoukl povídku pro JFK. Ta mi dala zabrat, s první jsem nebyl spokojený, tak jsem ji po cca dvanácti stranách odložil a začal jinou. Ta je fajn, i když mi připadá dost jiná, než obyčejně píšu. Zatím nemám jméno. Postupně jsem se vrátil k scénáři DS a editaci novely - románu. Vzhledem k sofistikovanému ději a obsahu, který fantastiku posune zas kousek dál, by to chtělo nějaký originální název. Dosud mě napadlo jen Zabiják upírů, či Samotář, ale něco mi říká, že to až tak originální názvy nejsou.
K Predátorům II: Mrkl jsem se, co mám napsané: Je to asi 240 normostran, až mě to trochu zaskočilo. Budu to muset přečíst, udělat si pořádek v dějových liních a pročís si své poznámky. Velmi, velmi stručné. Asi jsem se ve chvíli, kdy jsem je psal, považoval za násobně chytřejšího, než ve skutečnosti jsem.